Cimburk 2016

Výprava na Cimburk

Poslední listopadovou sobotu se náš oddíl vydal na výlet, na zříceninu hradu Cimburku. Dali jsme si sraz ve třičtvrtě na osm na nádraží ve Slavkově a za chvíli už nás unášel vlak vstříc zážitkům. Vystoupili jsme v Nesovicích, kde jsme měli asi hodinu do odjezdu autobusu do Koryčan - čas v čekárně jsme krátili tichou poštou, kterou jsme místy hráli tak nahlas, až to paní v pokladně vadilo. Hodina rychle uběhla a přijel maličký autobus, připomínající spíš dodávku a odvezl nás do Koryčan, odkud jsme vyrazili po zelené značce na Cimburk. Cesta byla příjemná, svítilo sluníčko, akorát byla semtam ještě mlha, která se postupně zvedla. Šli jsme po (místy trochu rozbahněných) lesních cestách, ale pak nás značka zavedla na úzkou pěšinku, kterou lemovaly stromky a připomínala spíš tunel. A potom opět na cestu, kterou lemoval bukový les, ve kterém se promenádoval jakýsi náklaďák. Najednou značka zahnula tak prudce, až jsme to nezaregistrovali a museli se kousek vracet. Po šťastném překonání potoka jsme vyšplhali na příjezdovou cestu k Cimburku. Tam jsme si dopřáli svačinu a obdrželi limonádu. Postupným upíjením se nám povedlo lahve s limonádou "naladit" a Anička s Drahuš na ně hrály Běžela ovečka. Po svačině jsme si šli prohlédnout zříceninu. Na pokladně jsme dostali papíry s popisem jednotlivých částí hradu - ty jsme si rozdělili, takže každý přečetl jednu (a taky jsme se při čtení někdy pořádně zasmáli). V nejvyšším přístupném bodě Cimburku jsme si sedli a Týna a Anička nám četly příběhy. Za dobu kratší než by si někteří možná přáli jsme hrad Cimburk opustili a sešli prudkým kopcem a poněkud rychlým tempem dolů pod hrad. Zbytek cesty do Koryčan jsme šli po silnici, což už rozhodně nebylo tak příjemné jako cesta tam. Cestou jsme se zastavili u přehrady, pozorovali kachny a chroustali zbytek svačiny. Posilnění jsme už brzo došli do Koryčan a odpočívali na lavičce. Asi za třičtvrtě hodiny přijel opět ten malý autobus a zase jsme se ocitli na nádraží v Nesovicích. Tiché pošty jsme tentokrát stihli jen pár kol, protože vlak jel za chvíli. Ve Slavkově jsme se rozloučili a rozešli se domů.  

Linda